Málokde se setkávají v tak těsném sousedství rozsáhlé rezidenční čtvrti s neméně rozsáhlými industriálními zónami jako ve Zlíně. Název výstavy Velkoměstská periferie nemá být v žádném případě odsuzující označení Zlína. Je to spíš označení jedné zvláštnosti tohoto města. Ve střední Evropě snad neexistuje další město, které by si ve dvacátém století prošlo tak specifickou cestou. Z venkovského městečka se stala baťovská metropole, nejmodernější město meziválečného Československa ať už jde o výrobu, architekturu nebo společenský řád. Populace Zlína se během necelých tří desetiletí zdesetinásobila. Růst města nezastavila válka a dokonce ani znárodnění baťových závodů. Ze Zlína záhy po únorové revoluci stal Gottwaldov, z baťových závodů Svit a nadcházejících čtyřicet let provází systematické potírání vzpomínek na vše, co bylo spojené s rodinou a firmou Baťa. Sametová revoluce vrátila městu jméno ale zároveň zánik podniku, kterému město v podstatné míře vděčí za svůj růst. Město, kde se aspekty velkoměsta a periferie střídají v rychlém sledu, jedno jestli při procházce po městě, nebo dějinami města, představuje zajímavý inspirační zdroj pro nejednoho umělce. Zbyněk Baladrán (*1973), Barbora Klímová (*1977), Jiří Skála (*1976) a Tomáš Svoboda (*1974), umělci, kteří se účastní tohoto projektu, mají přes všechnu rozdílnost své tvorby podobný přístup k historickému materiálu. Moderní architekturu nebo třeba sociální jevy spojené se sociální utopií moderny neshazují ani neidealizují, ale mnohem víc je vztahují k sobě. Tomáš Svoboda tak nepostavil v galerii zjednodušený model Teigeho minimálního bytu, aby ukázal stísněnost životního prostoru 9m2, ale mnohem víc řeší, jak do tohoto prostoru dostat všechny své věci. Loňský laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Jiří Skála představí na výstavě videa. V jednom se zaměřil na téma blízké optimalizaci procesu výroby v baťových závodech, na dnešní pokračování ve Zlíně kdysi uplatňovanému fordismu. Video Zbyňka Baladrána představí autorovu interpretaci známé knížky J. A. Bati Budujeme stát pro 40 000 000 lidí. Projekt Báry Klímové formou audioprůvodce vyvede návštěvníky výstavy ven z galerie na zajímavou procházku městem.

kurátor: Martin Fišr