Výstavní projekt JJáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv formálně i obsahově čerpá z několika tematických linií, které dlouhodobě formují oblast autorova zájmu. Jednou z nich je hierarchie, kterou nevnímá pouze v kontextu mezilidských vztahů či celých sociálních struktur, ale především i v otázce pozice člověka a okolního světa. Vladimir 518 si pokládá otázky: “Kdo je nad kým, čí zájmy a potřeby převažují nad potřebami ostatních bytostí či organismů? Jakým způsobem si vytváříme koncepci sebe sama, naší civilizace, a jakou metodikou tyto informace uchováváme a předáváme dál?”

  

Výstava prezentuje autorovo rozvažování těchto témat v široké škále uměleckých médii. Výrazný ucelený korpus tvoří obsáhlá série tušových kresebných zásahů do autorových litografických tisků s názvem Kráčející vědomí. Prostorovým protipólem pracím na papíře je sekvence objektů vychazejících z nasbíraného recyklovaného stavebního materiálu, který vznikal při demoličních zásazích v urbánním prostředí pražského Smíchova. Plechová vrata, dvířka od rozvodných stanic, trámky z vrat autodílen nebo prkna z chodeb vedoucích ke kancelářím z Nádražní ulice figurují v autorových objektech jako pregnantní fragmenty minulosti, do jejichž povrchů se vrývaly momenty obyčejného života, který momentálně ustupuje nové, ekonomicky atraktivnější budoucnosti.

  

Součástí expozice je i série videí, které vycházejí ze skulpturální estetiky hrubě štípaných kamenů. Na jejich povrchu se v sekvenčním pořadí odvíjejí drobné vzkazy, osobní prosby či modlitby, ilustrující subjektivně-existencionální napětí současné doby. “Bylo by možné upgradovat na verzi života bez reklam?”