Po dobu trvajících vládních opatřeních bude výstava prozatím přístupná po domluvě přes email mariana@karpuchina.gallery či telefonicky na +420 608 282 853‬. Těšíme se na každého z vás!

 

Ludwig Wittgenstein: “Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně, a o čem člověk mluvit neumí, o tom se musí mlčet.”

 

“Estetika napětí – zrcadlení vlastních představ – děsivost pravděpodobného i nepravděpodobného – barevnost i monochromnost – hrůza života – detekování zániku a prázdnoty – existenciální umělecké vykořenění – bezednost – ztráta a osamění – moderování reflexe – možnosti figurace a kompozice – tělo a tvář – substitutivní přímost – popření symbolů – hledání nových cest – pastózní hmoty – lhostejnost – povědomí a obeznámenost – aspekty námětu – fikce – vizuální hry – problematičnost – hledání pravidel znázorňování – radikálnost názorů – techniky a praktiky – komputace – aparát kultury zpochybnění – hypotézy struktury – možnosti – formy plasticity – neznámost – polyvalentnost – hlasitost a hluk – konstelace chaosu – gesto obsese – disonance – rychlé pohyby – estetika fragmentu – odvaha – nechutnost – estetika ošklivosti – šok tvarem – pokusy o komplexní výraz – nebezpečné vztahy – deformace reality – karikaturnost – šokující – sebevědomí – hledání normy sdělitelnosti a pochopení – záměny – ošklivost – očista hrubostí – spontaneita drzosti – svoboda rychlosti – divokost – lehkost útěku – smrt sentimentu – asociální živost – paranoia – ofenzíva pravidel – pluralita – kombinace nonsensu – balancování za hranou – hledání jako proces – ataky intuice – šílenství prozření – originalita – individualismus – portréty společnosti – vztek – agrese – napětí – očekávání – nespokojenost – potřeby vyjádření – neklid – odboj – systémy reprezentace – antiideologičnost – závislost na tvorbě – absence duchovnosti – hranice vnímatelnosti.”

(Adam Hnojil)

 

Ester Parasková (*1993) je studentkou ateliéru Intermediální konfrontace na UMPRUM. V posledních dílech se vyrovnává se závislostí na svém sociálním okolí, které jí je odepřeno. Její semiabstraktní plátna se vyznačují zhuštěnou kompozicí, expresivní gestičností a řízeným chaosem, jímž vyplňuje všudypřítomný strach z prázdnoty. Pracuje také s přesahy mimo plátno a poprvé také vystavuje objekty. Její malby jsou příznačné pro prudkost a nestálost linií, na které autorka klade důraz a jež jsou také jejím charakteristickým stylovým projevem. Parasková používá vrstvení barev, experimentuje s materiály, ale i se samotným plátnem.

 

Pro Petra Pelzmanna (*1988) je charakteristická figurace. Reaguje vždy na okolní děj – v dílech představených na výstavě je to například sníh, který v paradoxním spojení s fotbalovou tématikou na obrazech rozehrává úzce reciproční vztah. Autor také experimentuje s figurativními objekty, které komunikují s malbami a vystavují tak jeho tvorbu novému pohledu a interpretaci. Jeho silně dynamické kompozice vznikají za použití plasticky vrstveného barevného podkladu, takže jeho obrazy mají až reliéfní charakter.

 

Kurátor: Adam Hnojil