Skupinová výstava místních a zahraničních umělkyň a umělců, která mísí vysokou teorii s polévkou, příklady sexismu a misogynie 90. let s těmi současnými, feministické utopie s každodenním životem a zátěžový koberec s krajkou a saténem. Když se před pěti lety malířka Martina Drozd Smutná ptala, co vlastně znamená označení „ženská malba”, doufala, že jí doktorandské studium na Akademii výtvarných umění v Praze pomůže najít odpověď. Skrze tuto výstavu sdílíme ty nejlepší plody jejího pátrání, ale hlavně skrze umělecká díla komentujeme širší podmínky, v nichž tento konstrukt vzniknul. Prostřednictvím uměleckých děl a umělecké praxe se ptáme, co můžeme udělat pro ztělesnění rovnějšího a spravedlivějšího světa, a vzdáváme hold těm, jejichž práce tuto změnu generuje.

  

autorky výstavy: Jaroslava Tomanová, Martina Drozd Smutná

architektka výstavy: Kateřina Radakulan

produkují: Lizi Diasamidze, Halima Hiri, David Laufer, Emil Nosek, Anežka Svobodová, Zai Xu a dobrovolnictvo udržující chod SVĚTOVA 1, koordinované Viktorem Zahrádkou

grafika: Kateřina Šuterová

socials: David Laufer

partneři: Akademie výtvarných umění v Praze, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, Polský institut v Praze, Mexické velvyslanectví v Praze, Státní fond kultury, Meetfactory