Galerie Emila Filly

Galerie Emila Filly realizuje svou činnost v Ústí nad Labem od roku 1992. Je spravována obecně prospěšnou společností “Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem”, která vznikla na sklonku roku 1991 a byla transformována na OPS v roce 1999. Od 90. let do první dekády nového milénia představovala zásadní a jedinou výstavní instituci věnující se současnému výtvarnému umění v tomto městě a plnila řadu významných rolí: zaplňovala mezeru v rámci výstavních aktivit, které představovaly generaci umělců a umělkyň opomíjených bývalým režimem, prezentovala nově etablující se domácí scénu a dávala prostor umění mimo centrum, ať už ve významu tuzemském nebo v nově se formující oblasti umění postkomunistických zemí. Ve městě jako takovém zastupovala Galerie Emila Filly velice dlouho dobu neexistující status městské/krajské galerie, který není do dnešní doby uspokojivě formulován ani diskutován.

V novém miléniu se galerie zajímala hlavně o sociální aspekty současné vizuální kultury a umění, což bylo umocněno také přestěhováním do industriálních prostor v ústecké čtvrti Předlice. Tato situace ilustruje podobu a podmínky vývoje prezentace současného výtvarného umění v krajském městě, které je z minulosti zatíženo řadou společenských i urbánních problémů. 

Opustit velkorysý, industriální prostor předlické fabriky znamená také na danou chvíli opustit velké, skupinové prezentace, které mnohdy zahrnovaly téměř dvacítku vystavujících osobností. Nový, komornější prostor nám však umožňuje soustředit se na intenzitu konkrétního uměleckého díla, na detailnější práci s jednotlivými exponáty, propracovanější hledání souvislostí mezi nimi a také na důrazněji vnímanou instalaci a práci se samotnou expozicí. Takové pojetí dle našeho mínění akcentuje několik současných strategií: vědomí historických a dějinných souvislostí a návrat k lineární koncepci dějin umění, udržování souvislostí s lokálním významem instituce, která pro Ústí bude dále znamenat kvalitní výstavní prezentaci v širších souvislostech, hledání těch strategií a tendencí ve výtvarném umění, jež přetrvávají a mají přesah. Otázky, které koncepce zdůrazňuje, souvisí také s redefinicí role výstavní instituce jako takové, v kontextu, v němž funguje a existuje, a se souvislostmi, na něž musí v průběhu své činnosti reagovat – změny podmínek místní kulturní situace, prostorové změny a podobně. Jednotlivé výstavy programu odkazují k projektům, které byly v rámci Galerie Emila Filly představeny v minulosti, ale zároveň jejich hlavní ideu/koncept spojují se současným děním.