Výstava Jana Svobody představuje výstupy dlouhodobého konceptuálního projektu založeného na práci s grafitem čili tuhou, základním technickým prostředkem kresby. Svoboda grafit používá ve formě organických kamenů, průmyslově neopracovaných, které obrušuje pomocí nejtvrdšího minerálu korundu (smirek). Korundová drť v různých barvách a hrubosti vytvořila základ meditativní práce s grafitem, jejímž výsledkem jsou nejrůznější variace pláten, kde není zřejmé, co tvořila ruka a co náhoda. Médium kresby tak autor přenáší do „malby” a vznikají cykly černobílých obrazů, které především reprezentují proces: uvažování o materiálu, experimentování, cesta promýšlením. Proces práce s tuhou jako objevitelský počin, o němž nikdo neví, jak skončí. Proces o čem? O grafitu.

  

Jan Svoboda (*1955) vystudoval češtinu a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své rané tvorbě se věnoval především krajinné malbě: prostřednictvím obrazů zkoumal kvalitu a kvantitu barvy. Od 90. let se vedle malování věnoval i konceptuálním projektům a otevřel svůj dlouhodobý koncept Světlo, Prostor, Čas. Od roku 1979 začal působit jako výtvarný pedagog a této činnosti se v různých formách věnuje dodnes. V roce 1995 založil Občanské sdružení Klášter při Základní umělecké škole v Bechyni, jehož základním posláním bylo sdružovat „mladé lidi nespokojené se současnou podobou vnímání umění a kultury” a prostřednictvím osobního kontaktu se živým uměním jim umožňovat hledání důležitosti vlastních cest v životě. Dodnes se také podílí na tvorbě řady dětských edukativních programů. V roce 2016 obdržel cenu ministra kultury za dětské umělecké aktivity. Od konce 80. let se účastnil různých výstav, samostatně naposled vystavoval ve Špálově galerii v Praze v roce 2016, v roce 2018 v Jindřichově Hradci a v roce 2021 v Galerii 2+1 v Bechyni.

  

kurátorka: Lenka Lindaurová