Když jednoho podzimního rána studující

Fakulta výtvarných umění VUT letos dovršila 30 let své existence. Je to instituce, která jako první narušila zdejší umělecko-vzdělávací centralismus a vytvořila alternativu tehdejšího uměleckého a kulturně-společenského mainstreamu. Příležitost bilancovat umožňuje promýšlet obecná témata jako je vztah lokálního dění a globálních společenských jevů nebo vztah institucí, aktérů a aktérek a heterogenní kulturní sféry. Dovoluje propátrávat stereotypy související s uměleckou praxí a konstruovat představy o lepší budoucnosti.

Postupný průchod navazujícími místnostmi Domu pánů z Kunštátu pak podporuje iluzi vhledu do umělecké školy jako “světa mnoha světů”. Vstupujeme do odkladiště vizí a alternativ, procházíme sledem postřehů a komentářů k tomu, co považujeme za typické a normativní pro umělecké vzdělávání. Je to slonovinová věž, úřad se směrnicemi a pravidly, konstruování vzpoury, self help hnízdo, kultiště autenticity. Nebo také bunkr, továrna na vzdělání, chaos, komunita, ráj. Vyprávíme epizody o tom, co může nastat, když do těchto světů vstupují jednoho podzimního rána studující, přičemž studujícími jsme zde všichni, pokud nám záleží na tom, co přinese zítřek.

kurátorky: Café Utopia

architekt výstavy: Zbyněk Baladrán

spolupráce: Vasil Artamonov, Patricie Fexová, Václav Magid, Matěj Pavlík, Petr Nápravník, Daniel Nováček, Sláva Sobotovičová, Štěpánka Šimlová, Kateř Tureček, Tereza Velíková, Dušan Zahoranský, Veronika Žilinská, Adam Žufníček a další