Umělecké uskupení “meraner gruppe” sestává z umělců jednoho regionu – Sabine Auer, Franziska Egger, Hannes Egger, Sara Schwienbacher a Peter Tribus. Skupina se zabývá jak rozdílnými sociálními a politickými aspekty své geografické oblasti, tak globálními tématy uměleckého vyjádření obecně, kde mají jednotlivá umělecká díla charakter části jednoho společného celku.

Roku 2012 umělecké uskupení oslovil vztah jižních Tyrol a České republiky. Malé město Brixen na jihu Tyrolska je Čechům vzhledem k pobytu Karla Havlíčka Borovského roku 1851 ve vyhnanství dobře známé.

Skupina “meraner gruppe” z regionu pochází: více jak před rokem v rámci výzkumu terénu odhalili Havlíčkovu osobnost a jeho nedobrovolný pobyt v Brixenu. Přestože v Čechách je povědomí o Havlíčkově vyhnanství poměrně rozšířené, spisovatel sám i jeho příběh je pro obyvatele jižních Tyrol všeobecně neznámý. Havlíček o Brixenu neřekl nic dobrého: “[…] Můžu upřímně a stručně konstatovat, že Brixen a jeho okolí je otřesná díra, zruinovaná nedostatkem náboženství a bandou hlupáků a pokrytců, tedy až na několik málo výjimek, s nimiž jsem se obeznámil až po 13 měsících mého pobytu. […] A Brixen spatřuji, podle obecného názoru samotných Tyrolanů, za nejhorší místo v tomto ohledu!” (Karel Havlíček Borovský: dopis datovaný 1. února 1853 Emilii Zöldnerové v Praze).

Na jaře roku 2012 se vydala meraner gruppe spolu s historikem Hansem Heissem na exkurzi a umělecký výzkum původních historických oblastí přímo do Brixenu. Mezi jinými navštívili Hotel Elephant, kde strávil Havlíček v Brixenu své první měsíce a kde se stravoval. Navštívili i další místa jeho pobytu. Výlet zahrnoval návštěvu farmy, kde žil Havlíček většinu svého času. Tuto budovu postihly dvě povodně (první ve 20. letech 20. století, druhá v 90. letech) a vytvořili z ní pamětní místo, které je Čechy hojně navštěvované. Cestu k ní vytyčují značky v českém jazyce. Na základě výpravy do Brixenu vzniklo video a diskuze s Hansem Heissem, které nyní vytváří hlavní téma výstavy. Její ústřední bod je instalace citující Havlíčkovo “památné místo” v Brixenu. Výstava dále obsahuje ready-mady, popisující návštěvu a průzkum skupiny meraner gruppe.

Jádrem uměleckého vyjádření je pět let pobytu Karla Havlíčka Borovského v Brixenu z pohledu jižních Tyrolanů, což ze strany pražského publika vyvolá bezpochyby nový a bezprostřední pohled na Brixen.

Výstavu kurátoruje jihotyrolský filozof a překladatel Haimo Perkmann, vernisáž bude otevřena za zvuků pražské hudební formace “DekadentFabrik”.