Milena Dopitová je intermediální umělkyně, která vstoupila na českou výtvarnou scénu začátkem 90. let 20. století. Po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu se otevřely nové možnosti a témata ve výtvarném umění. Hlavním tématem jejích děl se stal nově projevený zájem o člověka a jeho intimní prožívání každodennosti. Dopitová pracuje s politikou identit v jednoduchých a až metaforických objektech, přetavuje tak přitom jejich všední účel do hlubšího sdělení. Tuto strategii zvolila i pro projekt dedikovaný předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2022, který nyní představujeme i ve Veletržním paláci.

 

Dopitová představuje společnost jako majestátní stavbu. Vazby a pouta, jež nás váží dohromady, jsou imanentní pevnou strukturou. Zajišťují stabilitu celé konstrukce, již nazýváme společnost, i přesto, že je to soustava složená z mnoha odlišných prvků. Abstraktní pouta jsou pružná natolik, aby celek mohl být v neustálém pohybu. Veletržní palác je místem setkávání a vzájemné výměny zkušeností i prožitků. Jednotlivá díla předávají zprávu o spojení, mohou být složena a rozložena rozličnými způsoby, a i přesto jejich skladba zůstává kompozičně funkční.

 

Intimita má ve vystavených objektech charakter osobní i veřejný. Jsou to vazby, které z osobních přerůstají v politické a opačně. Evropa je tvořena historicky odlišnými kulturami, které jen stěží mohou být zjednodušeny na pojem národa. Dopitová ve svých objektech poukazuje na rozdílnost, která společnost v širokém slova smyslu charakterizuje. Je to poté sounáležitost různých prvků, která vytváří stabilitu a harmonii. Ve světě, jehož napětí stále graduje, je rovnováha privilegiem. Empatie a citlivost jsou hodnoty, které je třeba každodenně kultivovat, protože ne vždy slunce svítí pro každého.

 

Kurátorka: Eva Skopalová