Momentálně se snažím být jasnější, ale stějně tiše ukecaná – tak Pavla Malinová (aka Malina) sama charakterizuje svoje poslední obrazy. Rozměrné malby jsou plné tajných odkazů na českou modernu, světový art brut nebo vesmírnou antiku. Barevnost je tlumená, někdy až monochromaticky laděná, jindy zase výrázná a místy dokonce drze kyselá. Stylizované figury se vnořují sami do sebe, nebo se alespoň snaží navzájem dotknout. Nafukovací balóny se náhle promění v padáky a když míjí bílý mrak, stanou se z nich na okamžik prázdné oční otvory lidské lebky. Hledáme dvoj-dvoj-dvojsmysly, ale nacházíme jenom chuchvalce barev, propletence tvarů a nabobtnalé, nic neříkající bytosti.

Jiří Havlíček