Pražské jaro Art Salon

Petr Nikl, Ivan Pinkava, Milan Grygar, Daniel Vlček, Jakub Roztočil a Ira Svobodová. Šest předních českých výtvarných autorů představující různé techniky, média i generace. Inspirace pro vznik jejich nových děl ale byla jedna – cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Tímto erbovním dílem je Pražské jaro každoročně 12. května slavnostně zahájeno a při té příležitosti proběhne i vernisáž výstavy Pražské jaro Art Salon.

V díle Milana Grygara je zvuk zcela zásadním elementem. Již od poloviny 90. let pracuje na svém cyklu Antifony, a právě z něj vybral jeden obraz pro Art Salon. Antifona je hudební forma odvíjející se od liturgického verše. Umožňuje vyjádřit vztah dvou zvukových prvků střetávajících se v jednom prostoru a čase, většinou radikálně kontrastních, ale přitom jistým způsobem vzájemně si vyhovujících. Na podstatě vizuálního kontrastu a zvukové artikulace je také založen obraz, který bude k vidění. V této souvislosti můžeme připomenout koncert Pražského jara v roce 2011, kde byly provedeny Grygarovy grafické partitury. 

Petr Nikl vytvořil dílo s názvem Moje má vlast a do prostoru obrazu, který si rozdělil na šest segmentů, nanášel inkoust a tuš o šesti barvách. Ty následně po plátně roznášeli mechanizovaní broučci a vytvořili tak finální podobu díla. 

Ivan Pinkava představí fotografii My Fatherland, v níž reflektuje svůj vztah k „Mé vlasti“ jako symbolu, který podrobuje vlastnímu zkoumání. Ve fotografii rozehrává nevyřčený příběh, který v náznacích komentuje osobní vztah či nazírání na podstatu sebe sama, své vlasti a existence obecně. 

Jakub Roztočil ve svém obraze No. 78 poprvé pracuje s barevným spektrem šesti výchozích barev, což je počet symfonických básní Mé vlasti. Za použití vlastnoručně sestaveného vizualizačního generativního štětce ve svém díle obsahuje malbu – a zároveň objekt a zvukový záznam – který přechází do autonomního díla. 

Výtvarnice Ira Svobodová se nechala inspirovat její nejoblíbenější básní ze zmíněného cyklu. Obraz Šárka, jehož hlavním motivem je dynamicky tvarovaná růžová stuha, vychází z dynamiky partitur i příběhu básně, který je, dle autorčiných slov, plný zrady, lásky a napětí. 

Daniel Vlček je ve své tvorbě neodmyslitelně propojen s hudebním světem. V minulosti se etabloval jako výrazný představitel hudební a performativní scény, nyní se stále více profiluje jako malíř a konceptuální umělec pracující s vizuálním zachycením zvuku. Pro Pražské jaro vytvořil obraz s názvem Spherical Event III, inspirovaný motivem Z českých luhů a hájů. 

Kurátoři: Jan Kudrna, Milan Dospěl

Díla budou poté vystavena na festivalových koncertech v Rudolfinu a Obecním domě. 

Otevírací doba: vždy před koncertem dle programu Pražského jara (www.festival.cz)